Makrofágy

Makrofágy jsou specializované buňky vrozené imunity, které se nacházejí v téměř všech tkáních a plní klíčové úlohy v obranné i homeostatické odpovědi. Základní náplní jejich práce je fagocytóza – pohlcování a degradace bakterií, cizorodých částic a mrtvých či poškozených buněk. Kromě toho zpracovávají a prezentují antigeny na MHC třídy II, čímž aktivují T lymfocyty, a uvolňují cytokiny a chemokiny, které koordinují zánět a imunitní odpověď.

Vznik a rozšíření: makrofágy v tkáních jsou částečně tkáňově rezidentní a pocházejí z embryonálních zdrojů; většinu z nich tvoří monocyty z krve, které migrují do tkání za infekce či zranění. Mezi známé tkáňové rezidentní makrofágy patří alveolární makrofágy v plicích, Kupfferovy buňky v játrech, mikrogliální buňky v CNS.

Funkční spektrum: kromě fagocytózy a antigenové prezentace makrofágy řídí hojení ran, remodelaci tkání a odstraňování apoptotických buněk. Jsou schopné produkovat reaktivní druhy kyslíku a dusíku, modifikovat chemotaxi a aktivovat další buňky imunitního systému. Fenotypové spektrum zahrnuje M1 (prozánětlivé) a M2 (pro-regenerační či protizánětlivé) plány; v praxi se v tkáních vyskytují kontinuální přechody mezi stavy.

V chorobách hrají makrofágy klíčovou roli: podílejí se na vzniku a progresi aterosklerózy, modifikují tumorové prostředí jako tzv. tumorové asociované makrofágy (TAMs) a významně ovlivňují průběh autoimunitních onemocnění a hojení ran.