tkání

Tkáně jsou skupiny buněk, které společně s extracelulární matricí vytvářejí základní strukturální a funkční jednotky organismů. S jejich tvorbou se spojuje i specializace buněk a jejich vzájemné interakce, které určují jejich funkci.

V živočišné biologii se rozlišují čtyři hlavní typy tkání: epitelové, které vystývají povrchy těla a dutiny a tvoří žlázy; pojivové, jež spojují, vyztužují a zásobují organismu; svalové, zajišťující pohyb; a nervové, přenášející signály a koordinující činnost orgánů. Každý typ má charakteristickou strukturu a množství extracelulární matrix, která ho doplňuje.

Vývoj tkání probíhá během embryogeneze z germinálních vrstev a pokračuje i v dospělosti procesy obnovy a regenerace. Histologie, věda zabývající se mikroskopickou strukturou tkání, využívá speciální barvení a preparáty k zkoumání buněčné organizace, spojení a ECM.

V medicíně a biologii jsou tkáně klíčové pro anatomii, fyziologii i diagnostiku. Poškození tkání vede k různým poruchám funkce a vyžaduje lékařské zásahy. V oblasti regenerativní medicíny se vyvíjejí postupy náhrady a obnovení tkání pomocí buněk, biomateriálů a modelů tkání, včetně tkáňových inženýrských technik a organoidů.