cizorodých

Cizorodé látky, xenobiotika, jsou chemické látky, které nejsou součástí běžné fyziologie organisme a které pocházejí z vnějšího prostředí, průmyslu, zemědělství, léků nebo potravin. Mohou být syntetického původu i přirozeného původu, ale jejich výskyt v organismech je nad rámec jejich běžné biochemie.

Příklady cizorodých látek zahrnují pesticidy, rozpouštědla, plastové změkčovadla, polychlorované biphenyly (PCB), dioxiny, perfluoroalkylové a polyfluorované látky (PFAS), léky používané v terapii, či zbytky potravinových aditiv nebo znečišťujících látek z prostředí. Látky mohou vstupovat do organismu dýchacími, trávicími či kožními cestami a mohou se akumulovat v různých tkáních.

V organismu se cizorodé látky často zpracovávají v játrech. První krok zahrnuje metabolismus Phase I, například oxidaci cytochromem P450, která látku mění na formu více reaktivní či polárnější. Následuje Phase II konjugace (glukuronidace, sulfátace, konjugace glutationem), která látku ztíží a usnadní její vyloučení močí či žlučí.

Přínosem a riziky: některé cizorodé látky mají užitečné užití (např. léky), avšak jejich expozice může vyvolat akutní či chronickou toxicitu, karcinogenitu, mutagenitu nebo disruptci endokrinního systému. Ekologický dopad zahrnuje bioakumulaci, perzistenci a šíření v ekosystémech.

Veřejné zdraví a ochrana prostředí vyžadují hodnocení rizik, monitorování expozice a stanovení limitů. Cizorodé látky jsou tedy klíčovým tématem toxikologie, enviromentálních věd a farmaceutické chemie.