plicích

Plicích je lokativní plurál slova plíce a v češtině se používá v souslovích jako "ve plicích". Plíce jsou párové orgány dýchací soustavy u člověka a dalších savců, jejichž hlavní funkcí je výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a krví.

Anatomie a histologie: Každá plíce je rozdělena na laloky (pravá plíce má tři, levá dvě) a je obalena pleurou. V dýchacích cestách se vzduch dostává z průdušnice do průdušek, téměř až k drobným průdušinkám a zakřiveným alveolárním sáčkům, kde probíhá výměna plynů přes tenkou alveolární a kapilární membránu. Vzduch a krev se zde setkávají v plicním řečišti (plicní kapiláry). Plicní oběh dopravuje deoxygenovanou krev z pravé komory do alveol a okysličenou krví z plic do levé síně. Doplňkově zásobují plíce i systémové (bronchiální) cévy.

Fyziologie: Dýchání zajišťuje ventilace, která je řízena svaly hrudníku a bránicí. Vzduch vstupuje do plic díky poklesu intrapleurálního tlaku při nádechu; výměna plynů probíhá difúzí z alveol do krve a naopak. Plíce také spolupracují na ochranných mechanismech, včetně sliznicového systému, řasinek a makrofágů.

Klinické souvislosti: Mezi časté choroby patří pneumonie, chronická obstrukční plicní nemoc (COOPN), astma, fibróza plic a rakovina plic. Diagnostika zahrnuje spirometrii, zobrazovací metody (rentgen, CT) a krevní testy.

vývoj: Plíce se vyvíjejí z přední části hrdla během embryogeneze; alveolární vývoj pokračuje i po narození.