dýchacích

Dýchací is české adjektivum označující vztah k dýchání nebo respiraci. V medicíně a biologii se používá v termínech jako dýchací systém, dýchací cesty či dýchací proces. Podstatné jméno dýchání označuje samotný proces přijímání a vypouštění vzduchu.

V člověku dýchací systém zahrnuje horní dýchací cesty (nosní dutina, nosohltan a hrtan) a dolní dýchací cesty (trachea, průdušnice a průdušky) a plicní tkáň s alveoly. Hlavním úkolem je ventilace – nádech a výdech – a výměna plynů mezi vzduchem a krví. V alveolech kyslík difunduje do krevního oběhu a oxid uhličitý naopak z krve putuje zpět do alveol, odkud je vydechován. Kromě výměny plynů dýchací systém poskytuje ochranné funkce, mezi něž patří zvlhčování a ohřev vzduchu, filtraci a imunitní obrana dýchacích cest.

Dýchání je řízeno dýchacím centrem v prodloužené míše a v mostu; chemoreceptory sledují hladiny CO2, O2 a pH v krvi a podle toho upravují tempo a hloubku ventilace. Dýchání může být částečně i ovlivněno vůlí, ale dlouhodobě ho má v režii autonomní nervový systém. Výměna plynů probíhá primárně v plicních alveolech, zatímco transport kyslíku a oxidu uhličitého zajišťuje krev.

V širším kontextu se pojem dýchací používá i při popisu obtíží a chorob dýchacího ústrojí, jako jsou astma, COPD nebo zápal plic. Diagnostika často zahrnuje spirometrii a obrazové či laboratorní vyšetření. Prevence zahrnuje nekouření, očkování a ochranu dýchacích cest před škodlivinami.