fagocytóza

Fagocytóza je proces, při kterém fagocyty, zejména neutrofily a makrofágy, pohlcují a ničí cizorodé částice, mikroorganismy a mrtvé či poškozené buňky. Je klíčovou součástí vrozené imunity a zároveň spolupracuje s adaptivním imunitním systémem při zpracování a prezentaci antigenů.

Mechanismus začíná rozpoznáním cíle prostřednictvím receptorů na povrchu fagocytů (např. receptorů pro rozpoznávání vzorů PRR, Fc receptorů pro opsonizované částice a receptorů pro komplement). Po rozpoznání dojde k obklopení cíle a vytvoření fagosomu.

Fagosome se poté spojuje s lysozomy, čímž vzniká fagolysosom. Prostředí se acidifikuje a uvnitř probíhá degradace enzymy obsaženými v lysozomech (proteázy, lipázy, nukleázy). U profesionálních fagocytů probíhá i oxidační vzplanutí (respirační vzplanutí), které produkuje reaktivní formy kyslíku a dusíku a pomáhá zničit intracelulární cíle.

Rozložené peptidy mohou být prezentovány na molekulách MHC třídy II dendritickými buňkami a makrofágy pro aktivaci T helper buněk. Opsonizace zvyšuje rozpoznání cíle; důležité jsou IgG pro Fc receptory a C3b pro receptory komplementu.

Poruchy fagocytózy mohou vést k opakovaným infekcím. Příklady zahrnují defekty NADPH oxidázy vedoucí k chronické granulomatózní nemoci, nebo poruchy fúze fagolysosomů u Chediak-Higashi syndromu. Fagocytóza také zajišťuje likvidaci apoptotických buněk a podílí se na udržení imunitní tolerance.