granulomatózní

Granulomatózní (granulomatózní zánět) označuje typ chronické zánětlivé odpovědi, při níž vznikají granulomy — mikroskopické shluky buněk imunitního systému, zejména epiteloidních buněk a Langhansových multinukleárních gigantocytů, obklopené lymfocyty a fibrobasty. Vnitřní část granulomu může být kaseózní (s centrální nekrózou) u některých onemocnění, zatímco u jiných bývá nekaseózní.

Granulomatózní zánět vzniká jako reakce na perzistující podnět, který tělo nedokáže odstranit, například infekční agens, cizí materiály nebo autoimunitní procesy.

Mezi nejčastější etiologie patří infekční (Mycobacterium tuberculosis a jiné mykobakterie, určité plísně) a neinfekční – autoimunitní či infiltrační onemocnění (sarcoidóza, Crohnova nemoc, granulomatosis with polyangiitis, dříve Wegenerova granulomatóza). Rozdíl v typu granulomů a kontext kliniky napomáhá diagnostice.

Diagnostika zahrnuje histologické vyšetření vzorku a mikrobiologické testy, včetně kultivace a PCR, doplněné zobrazovacími metodami. Rozlišení kaseózní versus nekaseózní granulomatózy napomáhá identifikovat etiologii. Léčba závisí na příčině: infekční granulomatózy vyžadují cílenou antimikrobiální terapii; neinfekční granulomatózy často vyžadují imunosupresi (např. kortikosteroidy, biologická léčba) a management podle postižených orgánů.