kortykosteroidy

Kortikosteroidy jsou skupina steroidních hormonů, které mohou být přírodní nebo syntetické a jejichž cílem je tlumit zánět a modulovat imunitu. Dělí se na glukokortikoidy, které mají silný protizánětlivý a imunosupresivní účinek, a mineralokortikoidy, které regulují hospodaření s vodou a elektrolyty v organismu.

Glukokortikoidy se používají v široké škále stavů, včetně autoimunitních onemocnění, alergií, kožních problémů a respiračních onemocnění, a někdy i při některých onkologických stavech. Mineralokortikoidy se soustředí na regulaci retence sodíku a objemu krve a používají se zejména při poruchách nadledvin, například Addisonově nemoci.

Formy podání a příklady léčiv zahrnují systémové podání (perorálně nebo parenterálně), topické aplikace, inhalaci a lokální injekce do kloubů či tkání. Mezi běžné glukokortikoidy patří prednison, prednisolon, methylprednisolon a dexametazon; topické formy zahrnují hydrokortizon a betamethason; inhalované formy mohou být budesonid a flutikazon; mineralokortikoidy zahrnují fludrokortison.

Mechanismus účinku spočívá v vazbě na glukokortikoidní receptor, který mění transkripci genů a snižuje produkci prozánětlivých mediátorů, cytokínů a chemokinů, čímž se omezuje zánět a imunitní odpověď. Kromě toho dochází k potlačení migrace imunitních buněk a ke změnám permeabilit krevních cév.

Mezi časté nežádoucí účinky dlouhodobého užívání patří Cushingův syndrom, osteoporoza, hyperglykemie, hypertenze, změny na kůži, zvýšené riziko infekcí a potlačení hypotalaicko-hnízdové (HPA) osy. Dlouhodobé podávání vyžaduje postupné snižování dávky (tapering) při ukončování terapie.

U těhotných osob a při vakcinačním očkování je třeba posoudit poměr přínosu a rizika. Při náhlém ukončení dlouhodobé léčby může nastat adrenalínní nedostatečnost, proto je důležitá lékařská dohled a individuální plán vysazení.