ukonování

Ukonování, odvozené od slovesa ukončit, je český pojem pro akt nebo proces, kterým se něco zakončí, ukončí, zanikne či přeruší. Může se týkat právních vztahů, smluv, pracovních poměrů, projektů či postupů a bývá spojeno s určitými formami, lhůtami a důvody.

V právním a obchodním kontextu se ukončení týká zakončení či ukončení určitého vztahu či činnosti. Způsoby ukončení obvykle zahrnují dohodu mezi stranami, výpověď, uplynutí doby trvání smlouvy nebo soudní rozhodnutí; často jsou uvedeny požadavky na formu a procedury.

U pracovních poměrů je ukončení pracovního poměru zásadním tématem pracovněprávních vztahů. Může nastat na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance, výpovědi splňující zákonné podmínky, nebo uplynutí doby trvání pracovního poměru; doprovodí ho obvykle potřeba vyhotovit odpovídající dokumenty a případně vyrovnat mzdové či jiné závazky.

V rámci smluv a obchodních vztahů se ukončení řeší podle smluvních ustanovení a platných právních předpisů; typicky bývá spojeno s výpovědní dobou, splněním závazků a možnými sankcemi.

V informatice a správě se používá termín ukončení rovněž pro konec běhu programu nebo procesu; v administrativních řízeních pak označuje konec řízení.

Rozlišuje se ukončení a zánik: ukončení je samotný akt ukončení, zatímco zánik označuje nastalý stav, kdy práva a povinnosti zanikly.