výpov

Výpov je neformální zkratka, která se v češtině objevuje zejména v poznámkách, rychlých zápisech či méně formálních textech jako zkrácená forma slova výpověď. Oficiálně se v češtině používá plné slovo výpověď. Výpověď má v češtině dva hlavní významy, které spolu mohou souviset jen částečně: jako svědectví v právních řízeních a jako výpověď ze zaměstnání.

V právním kontextu znamená výpověď (dát výpověď, podat výpověď) převážně svědectví či výslovné tvrzení osoby v průběhu řízení. Svědci podávají výpověď (slovní prohlášení o skutečnostech), která má být pravdivá a může být předložena soudu či správnímu orgánu. Výpověď svědka může být svědkem následně vyslýchána a její obsah bývá součástí důkazního materiálu. V některých případech se mluví také o vyřčení výpovědi při zahájení správních řízení.

V pracovně-právním kontextu znamená výpověď ukončení pracovního poměru. Může ji podat zaměstnavatel či zaměstnanec a zpravidla je spojena s výpovědní dobou. Důvody mohou být okamžité (například závažné porušení povinností) nebo organizační. Dlouhá praxe a legislativa stanoví podmínky, formu a lhůty pro výpověď a její platnost často bývá předmětem sporů u soudu.

Poznámka: v méně formálních textech se setkáme se zkratkou výpov, ale v oficiálních dokumentech a standardním písemném projevu by měl být použit plný tvar výpověď.