poruchách

Poruchy jsou obecný pojem v medicíně a psychologii, který označuje narušení funkce či struktury v organismu. Může se jednat o poruchy fyzické, duševní nebo sociálního fungování. Poruchy mohou být akutní či chronické, mírné či závažné, izolované či součástí širšího syndromu. Často se dělí podle domény: psychické poruchy zahrnují poruchy nálady, úzkostné poruchy, schizofrenii a další; neurologické poruchy zahrnují epilepsii, roztroušenou sklerózu, poruchy pohybu; spánkové poruchy jako nespavost či hypersomnie; poruchy příjmu potravy; vývojové poruchy jako poruchy autistického spektra a poruchy učení.

Etiologie poruch je obvykle multifaktoriální: genetické predispozice, environmentální vlivy, raný vývoj, trauma a/nebo změny chemických procesů v mozku. Diagnostika vychází z klinického vyšetření, rozhovoru s pacientem a, v případě psychických poruch, kritérií mezinárodně uznávaných systémů (ICD-10/ICD-11, DSM-5). Léčba závisí na typu poruchy a zahrnuje psychoterapii, farmakoterapii, rehabilitaci a sociální podporu; často se používá kombinovaný přístup.

Prognóza se liší podle konkrétní poruchy; včasná intervence zlepšuje výsledky. Prevence se snaží snižovat rizikové faktory, podporovat duševní zdraví a včasně identifikovat problémy. Veřejné zdraví a snaha odstranit stigma hrají klíčovou roli v zajištění přístupu k péči.