myslení

Myslení je komplexní kognitivní proces zahrnující zpracování informací, tvorbu a vyvozování závěrů, řešení problémů, plánování a představování si možnosti. Prostřednictvím myslení vyvozujeme závěry z dostupných dat, hodnotíme alternativy, posuzujeme důsledky a vyhledáváme vhodné postupy. Myslení je ovlivněno pozorností, pamětí, jazykem a emocemi a probíhá v mozku zejména v prefrontálním kortexu, ale zapojují se i další oblasti mozku.

Přehled typů: Logické myšlení zahrnuje deduktivní a induktivní usuzování a občas i abdukci; kreativní myšlení znamená generování nových nápadů a alternativ; kritické myšlení se zaměřuje na hodnocení důkazů a argumentů; intuitivní myšlení se opírá o rychlé, nestrukturované poznání; metakognitivní aspekty sledují vlastní myšlení a strategii.

Historie a teorie: v západní tradici sahá myšlení od Aristotela k rationalismu a empirismu. Soudobá věda se zabývá kognitivní vědou, neurolingvistikou a neurovědou. Výzkum popisuje vliv kognitivních zkreslení (biasů) a heuristik na úsudek, zároveň zdůrazňuje význam metakognice a sociálních faktorů pro rozvoj myšlení.

Využití a vývoj: rozvoj myslení patří k základům vzdělávání a vyučování kritického myšlení, řešení problémů a rozhodování. V praxi se uplatní v osobním rozhodování, práci, vědecké a tvůrčí činnosti, a v současnosti i v souvislosti s umělou inteligencí. Související pojmy: uvažování, představivost, reflexe, poznávání.