prefrontálním

Prefrontální kortex, často zkracovaný jako PFC, je oblast mozku umístěná v přední části čelního laloku. Zahrnuje dorsolaterální, ventromediální a orbitofrontální kůru a hraje klíčovou roli v exekutivních funkcích, jako jsou plánování, rozhodování, pracovní paměť a inhibice impulzů. PFC je úzce propojen s limbickým systémem, zejména s amygdou, a umožňuje integraci kognitivních a emocionálních procesů a sociálního chování. Poznámka k termínu: v češtině se obvykle používá termín prefrontální kortex; tvar prefrontálním se používá v instrumentálním pádě např. prefrontálním kortexem.

Vývoj PFC je postupný a zrání pokračuje až do raného dospělosti, což souvisí s pozdějším návykáním schopností samoregulace u teenagerů. Neurochemicky je kortex silně ovlivňován dopaminem a noradrenalinem; jednotlivé subregiony mají odlišné vzorce receptorů a plasticity reaguje na zkušenosti a učení.

V klinice se prefrontální kortex zvažuje při poruchách jako ADHD, schizofrenie, poranění mozku a některé formy demence. Poškození PFC může vést k narušené exekutivě, impulsivitě a změnám sociálního chování. Výzkum se zaměřuje na mechanismy dopaminové modulace a na možnosti intervencí, včetně kognitivně-behaviorálních terapií a cílené farmakoterapie pro podporu exekutivních funkcí.