klinický

Klinický je české adjektivum, které označuje věci související s klinickou medicínou, pacientskou péčí a provozem kliniky. V medicíně se používá pro popis činností, nálezů a prostředí, které zahrnují přímé vyšetřování a léčbu pacienta, na rozdíl od základního výzkumu v laboratoři či teoretických oborů. Příklady zahrnují klinická vyšetření, klinické postupy a klinický obraz.

Původ slova je od češtiny klinika (clinic) a od řeckého klinikos, původně souvisejícího s lůžky, tedy s nemocničním lůžkem a týkajícího se ošetřování pacientů na lůžku. V české odborné terminologii se pojem používá od 19. a 20. století pro rozlišování mezi klinickou a laboratorní či teoretickou složkou lékařství.

Mezi běžné používané výrazy patří klinická zkouška (clinical trial), klinický výzkum, klinická praxe, klinický lékař či klinický pracovník (clinician), klinický obraz (clinical presentation) a klinické hodnocení. Termín zdůrazňuje pacientsky orientovanou a real-world perspektivu, oproti laboratornímu nebo experimentálnímu zázemí. V medicínských textech se objevují i spojení jako klinická diagnostika, klinické doporučení a klinická pravidla.

V české medicínské terminologii se také používá ve spojení s medicínskou výchovou, například klinický rok během studia medicíny, a v názvech institucí, které poskytují praktické, pacientovi orientované vzdělání a péči.