institucí

Instituce jsou stabilní soubory pravidel, norem a organizací, které řídí a usměrňují sociální chování a interakce ve společnosti. Pojem zahrnuje jak formální organizace, jako jsou vlády, soudy, školy a firmy, tak neformální vzory chování, které ovlivňují každodenní jednání a očekávání lidí. V češtině se termín často používá v různých skloňovacích formách, například institucí, v množném čísle.

Typy institucí se liší podle oblasti působení: politické instituce zahrnují parlament, vládu, prezidenta a další orgány státní moci; právní instituce zahrnují soudy, právní řád a mechanismy pro ochranu práv; ekonomické instituce zahrnují banky, regulační orgány, firmy a trhy; sociální instituce zahrnují rodinu, vzdělání, zdravotnictví a sociální zabezpečení; kulturní a vědecké instituce zahrnují univerzity, muzeá, výzkumné ústavy a kulturní sítě; mezinárodní instituce pak organizace jako OSN či EU, které koordinují spolupráci mezi státy.

Funkce institucí zahrnují poskytování rámců pro činnost a rozhodování, snižování nejistoty a koordinaci chování lidí a organizací, vytváření legitimity a stability, alokaci zdrojů a řešení sporů. Charakteristiky institucí zahrnují formalitu, kontinuitu, hierarchii, možnost legitimizace autority a schopnost adaptace na změny prostředí.

V českém kontextu se často hovoří o ústavních institucích, jako jsou Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát), Prezident, vláda a Ústavní soud, ale také o dalších útvarech jako Česká národní banka či Nejvyšší soud. Poznámka: slovo institucí je genitivní pl under slova instituce a používá se ve vazbách jako „p části institucí“. See also: institucionalismus, veřejná správa, governance.