benzoáty

Benzoáty jsou chemické látky, které tvoří soli a estery benzoové kyseliny. Mezi nejznámější patří sodný benzoát a draselné benzoáty. Tyto látky se široce využívají jako konzervanty v potravinách, ale najdou se i v kosmetice a farmaceutických výrobcích. Z chemického hlediska jejich účinek vyplývá z jejich chování jako slabé kyseliny; montují se do buněčných membrán a při nízkém pH uvolňují benzoové ionty, které brání růstu mikroorganismů.

Použití a mechanismus: Benzoáty se používají zejména v kyselých potravinách a nápojích (např. ovocné šťávy, limonády, džemy, omáčky) a dále v kosmetice a některých léčivých přípravcích. Jejich účinek je nejúčinnější při nízkém pH, protože benzoová kyselina snadněji prochází cukernými membránami mikroorganismů a narušuje jejich metabolismus. U potravin bývá jejich stabilita a kompatibilita s ostatními složkami důležitá pro stanovení maximálních dávek.

Regulace a bezpečnost: V Evropské unii jsou benzoáty schválené jako potravinářský aditivum a mají přidělena E čísla: benzoová kyselina E210, sodný benzoát E211, draselné benzoát E212 a vápenné benzoát E213. Příslušné dávkové limity se liší podle typu výrobku. Doporučený horní limit příjmu benzoové kyseliny a jejích solí v potravinách byl stanoven jako přijatelné denní množství (ADI) 5 mg/kg tělesné hmotnosti denně. U některých jedinců může dojít k podráždění, alergickým reakcím či zhoršení citlivosti, ačkoli obecně jsou benzoáty považovány za bezpečné při dodržení stanovených limitů.

Metabolismus a exkrece: Po požití se benzoáty v těle metabolizují na hippurovou kyselinu a vylučují se močí. V některých případech se sleduje i possible souvislosti s citlivostí u určité populace, ale jasné spojení s vážnými zdravotními dopady není obecně potvrzeno.