benzoát

Benzoát je sůl nebo ester kyseliny benzoové (C7H6O2). Sůl vzniká neutralizací benzoové kyseliny alkalickým kovem, estery vznikají reakcí benzoové kyseliny s alkoholem. Mezi nejběžnější benzoáty patří benzoát sodný (NaC7H5O2, E211), benzoát draselný (E212) a benzoát vápenatý (E213). Kromě soli se používají i estery, například methyl benzoát, ethyl benzoát a benzyl benzoát; poslední má uplatnění v kosmetice a farmacii.

Využití benzoátů je široké. Jako konzervant se používají v potravinách a nápojích, zejména při nízkém pH, kde inhibují růst mikroorganismů. V kosmetice a farmacii slouží jako konzervační prostředek a rozpouštědlo; benzoáty se také používají v parfumerii pro vůně a stabilitu směsí.

Chemické vlastnosti a mechanismus účinku: kyselina benzoová má pKa kolem 4,2. Účinek konzervantu je částečně spojen s nepřeměněnou formou (neutrální benzoová kyselina) schopnou difundovat přes buněčné membrány; uvnitř buňky se ionizuje a narušuje metabolické procesy. Efektivita závisí na pH, teplotě a přítomnosti dalších konzervantů, například sorbetu.

Bezpečnost a regulace: pro benzoovou kyselinu a její soli je často stanoven ADI kolem 0–5 mg na kg tělesné hmotnosti za den. V běžných potravinách se množství obvykle pohybuje nízko; někteří lidé mohou být citliví a uvést alergické reakce. U některých nápojů existují zprávy o vzniku benzenu za určitých podmínek (např. kontakt s ascorbátem a světlem), což vede k monitorování kvality a skladovacích podmínek. Estery benzoové kyseliny (např. benzyl benzoát) se používají také v topických preparátech, parfumerii a jako rozpouštědla.