adenovirové

Adenoviry (adenovirové) jsou bezobalové viry z čeledi Adenoviridae. V lidském organismu patří k rodu Mastadenovirus. Existuje více než 50 serotypů, rozdělených do skupin A až G, které způsobují široké spektrum onemocnění, nejčastěji mírné respirační infekce, konjunktivitidy a gastroenteritidy. U dětí, starších osob a u imunokompromitovaných jedinců mohou infekce vést k závažnějším nebo atypickým patologiím.

Struktura a genom: Adenoviry jsou bezobalové, icosaedrické částice o průměru zhruba 70–90 nm, s vláknovitými projekcemi na vrcholech kapsidu. Genom tvoří lineární dsDNA o délce zhruba 26–45 kilobází, s koncovými invertovanými repeticemi; replikace probíhá v jádře hostitelské buňky za využití jejího systému.

Průběh infekce a klinické projevy: Přenos probíhá kapénkami, aerosolem, přímým kontaktem a někdy fekálně-orálním způsobem. Inkubační doba bývá několik dnů (přibližně 2–14). U dětí bývá častý výskyt rýmou, horečkou, zánětem spojivek a gastroenteritidou; u dospělých a zejména imunokompromitovaných mohou vzniknout závažnější infekce včetně pneumonií či jiných systémových onemocnění.

Diagnostika a léčba: Diagnóza se často stanovuje PCR, antigenem nebo kultivačními metodami. Léčba je převážně podpůrná; u závažných infekcí u imunokompromitovaných se v některých případech používají antivirotika (např. cidofovir). Prevence zahrnuje obecná hygienická opatření; očkování existuje proti vybraným serotypům používaným v některých oblastech (např. vojenské vakcinační programy proti typům 4 a 7).

Využití v biomedicíně: Adenovirové vektory se používají k doručování genů a k výrobě vakcín. Replication-defective vectory (s deletovaným E1) umožňují širokou transdukci buněk, avšak vyvolávají imunitní odpověď a mohou být ovlivněny preexistujícími protilátkami; díky tomu mají významné místo v gene therapy a vakcinaci, včetně některých platform COVID-19 vakcín.