Motivace

Motivace je soubor procesů, které iniciují, řídí a udržují cílově orientované chování. V psychologickém pohledu popisuje, proč lidé volí určité činnosti, jaké cíle sledují a jakou míru úsilí do nich vkládají. Motivace vychází z kombinace vnitřních potřeb, očekávání výsledku, osobních hodnot a zájmů a může být vnitřní (intrinsic) nebo vnější (extrinsic).

Mezi hlavní teorie motivace patří teorie potřeb (Maslowova hierarchie), teorie očekávání (vnímání pravděpodobnosti úspěchu a hodnoty cíle) a teorie sebeurčení (autonomie, kompetence, sociální vztahy jako základní potřeby). Dále existují cílové teorie nastavení (Locke a Latham) a teorie kognitivního zpracování motivace. Tyto modely zkoumají faktory, které zvyšují nebo snižují snahu a vytrvalost.

Motivace je dynamická a citlivá na kontext. Zahrnuje faktory jako jasnost cílů, zpětná vazba, pocit kompetence, hodnotu výsledku a sociální podmínky. Kulturní, organizační a individuální rozdíly mohou měnit způsob, jakým se motivace projevuje.

V praxi se motivace zkoumá v oblastech vzdělávání, práce a sportu. Rozvoj motivace často zahrnuje stanovení konkrétních a dosažitelných cílů, poskytování relevantních a smysluplných úkolů, autonomie a podpůrného prostředí, čas od času i stimulace vnějšími odměnami a pozitivní zpětnou vazbou.