Bakteriofágy

Bakteriofágy, zkráceně fágové, jsou viry, které infikují bakterie. Jejich genom bývá většinou deoxyribonukleová kyselina (dsDNA), výjimečně mohou mít RNA. Struktura je častěji složená z kapsidy (hlavy) a a neopředeného oru, nejtypičtější jsou tažné fágové částice řazené do Caudovirales a zahrnují rodiny Myoviridae, Siphoviridae a Podoviridae; jsou-li potomky filamentózní fágové rodiny Inoviridae. Bakteriofágy jsou rozšířené a široce studované v mikrobiologii.

Životní cyklus fágů se dělí na lytický a lysogenní. Virulentní (lytickí) fág napadá bakterii, replikuje svůj genom, syntetizuje nové částice a buňku lyzuje, uvolňuje virusy. Temperované fágové mohou integrovat svůj genom do hostitelského genonu jako prophage a čekat, až nastanou podmínky vhodné pro přechod do lytické fáze. Indukce lysogeneze má na svědomí stres hostitele, například poškození DNA.

Hostitelská specifita bývá úzká; fágové částice často infikují jen určité druhy či kmeny bakterií. Pro praktické využití se proto často používají fágové koktejly, které pokrývají širší spektrum.

Použití zahrnuje fágovou terapii jako alternativu či doplněk antibiotik, biokontról v potravinářství a zemědělství, diagnostiku bakteriálních infekcí a některé biotechnologické nástroje (fágové displeje, genetické modifikace). Regulační a bezpečnostní otázky zůstávají klíčové, zejména obavy z šíření rezistentních genů a horizontálního transferu genů mezi bakteriemi.