záchvaty

Záchvaty, v medicíně označované jako epileptické záchvaty, jsou epizody abnormální elektrické aktivity mozku, které vyvolávají dočasné změny vědomí, pohybu nebo smyslového vnímání.

Záchvaty se dělí na generalizované a fokální. Generalizované zahrnují tonicko-klonické záchvaty a absence; fokální postihují jen část mozku a mohou být s vědomím i bez něj.

Příčiny jsou různorodé: epilepsie jako chronické onemocnění; poranění mozku, infekce, nádory, metabolické poruchy; vyvolané stavy jako febrilní záchvaty u dětí, hypoglykémie, nedostatek spánku či alkoholová abstinence.

Příznaky závisí na typu a mohou zahrnovat ztrátu vědomí s křečemi, krátké výpadky vědomí, jednostranné pohyby nebo halucinace.

Diagnostika: anamnéza, EEG, MRI a případně video-EEG monitorování.

Léčba zahrnuje antikonvulziva (antiepileptika), jejichž výběr závisí na typu záchvatů; u některých pacientů lze zvážit chirurgii, vagus nervová stimulace (VNS) či ketogenní dietu.

První pomoc: při záchvatu odejděte od nebezpečí, chraňte hlavu, nepokládejte cokoli do úst, nepřerušujte dýchání; po záchvatu podporujte dýchání a stabilizujte pacienta, sledujte délku záchvatu a případně zavolejte záchrannou službu, zejména pokud trvá déle než pět minut, nastane-li opakovaný záchvat, došlo ke zranění, nebo je pacient těhotný.

Prevalence a prognóza: epilepsie postihuje asi 1 % světové populace; u části lidí se podaří získat dlouhodobou kontrolu záchvatů léky, u jiných zůstává onemocnění chronické.