anamnéza

Anamnéza, v češtině i slovenštině označovaná jako lékařská anamnéza, je základní součástí vyšetření pacienta. Jde o systémový soubor informací, které pacient poskytuje o své zdravotní historii, aktuálních potížích a faktorech ovlivňujících zdraví. Cílem anamnézy je objasnit vznik a průběh obtíží, identifikovat rizikové faktory a usnadnit stanovení podezření na diagnózu, výběr dalších vyšetření a léčebný plán.

Typická struktura anamnézy zahrnuje popis hlavní obtíže a historie současné nemoci, minulé nemoci a operace, užívané léky a alergie, rodinnou anamnézu, sociální anamnézu (např. kouření, alkohol, drogy, zaměstnání, prostředí) a často revizi jednotlivých tělesných systémů. Anamnéza se získává prostřednictvím strukturovaného dotazování, které kombinuje otevřené otázky s cílenějšími dotazy. V praxi ji doplňuje klinická fyzikální prohlídka a další diagnostická vyšetření. Důležitou roli hraje schopnost lékaře naslouchat, jasně shrnout získané informace a respektovat důvěrnost a kulturní rozdíly.

Význam anamnézy spočívá v tom, že bez jejího správného provedení nelze spolehlivě stanovit diagnózu, naplánovat vyšetření ani zahájit účinnou léčbu. Mezi omezení patří její subjektivní povaha a závislost na paměti a komunikaci pacienta, případně jazykové bariéry a kognitivní omezení.