nádory

Nádory jsou abnormální buňky, které tvoří novotvar v různých tkáních. Většina nádorů je benigní (nezhoubná), ale některé se vyvíjejí do maligního stavu a mohou prorůstat do okolí či metastazovat. Rozlišení benigního a maligního nádoru zásadně ovlivňuje volbu léčby a prognózu.

Nádory se dle původu dělí na epitelové (karcinomy), vznikající z výstelky a povrchů; mesenchymální (sarcomy), z pojivových či svalových tkání; hematopoietické a lymfoidní nádory (leukémie, lymfomy); a nervové či germinální nádory. Benigní nádory bývají dobře ohraničené a nepřerůstají do okolí; maligní nádory prorůstají do sousedních tkání a mohou metastazovat.

Příčiny jsou různorodé: genetické mutace, dědičné predispozice, environmentální faktory (kouření, UV záření, chemikálie), infekce některými viry (HPV, hepatitida B a C) a ionizující záření.

Diagnóza zahrnuje klinické vyšetření, zobrazovací metody (ultrazvuk, CT, MRI) a potvrzení histologickým vyšetřením vzorku (biopsie). Staging se často provádí podle systému TNM a pomáhá rozhodovat o léčbě a prognóze.

Léčba závisí na typu a stádiu a může zahrnovat chirurgické odstranění, radioterapii, chemoterapii, cílenou nebo imunitní terapii a hormonální léčbu. U pokročilých nádorů se často uplatňuje paliativní péče a podpůrná léčba.

Prevence a screenování zahrnují očkování (HPV, hepatitida B), omezení rizikových faktorů a pravidelné screeningové programy (např. mamografie, kolonoskopie, HPV test). Včasná diagnostika zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.