soukromé

Soukromí označuje stav, v němž jednotlivci mají kontrolu nad tím, kdo a jakým způsobem má přístup k jejich osobním informacím, jejich soukromým projevům a k jejich fyzickému prostoru. Jde o kombinaci právně chráněných oblastí a osobní autonomie, která umožňuje rozhodovat o tom, co je veřejné a co zůstává soukromé.

Rozměry soukromí se obvykle rozlišují na fyzické, informační a rozhodovací. Fyzické soukromí zahrnuje ochranu domova a soukromé komunikace; informační soukromí se týká zpracování osobních údajů a citlivých informací; rozhodovací soukromí souvisí s autonomií při formování osobních a rodinných rozhodnutí.

Legislativní rámec: V Evropské unii a v České republice chrání soukromí rámce práva na ochranu osobních údajů a dodržování soukromí ve veřejném i soukromém sektoru. Od roku 2018 platí obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které upravuje zpracování osobních údajů, práva subjektů údajů a povinnosti správců a zpracovatelů. V ČR doplňují GDPR národní právní předpisy a dohled nad dodržováním zajišťuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Práva jednotlivců zahrnují přístup k údajům, jejich opravu, výmaz, omezení zpracování, přenositelnost a vznesení námitky.

Současné výzvy zahrnují rostoucí digitalizaci, sledování a profilování online, ochranu soukromí při komunikaci a otázky související s nositelnou technikou a kamerovým dohledem. Firmy a veřejné instituce by měly přijímat principy privacy by design a transparentnost ve zpracování dat, aby byla rovnováha mezi bezpečností a soukromím co nejlépe vyvážena.