psoriáza

Psoriáza je chronické, autoimunitní zánětlivé onemocnění postihující kůži a často i klouby. Charakterizuje ji rychlý růst kožních buněk a tvorba červených, šupinatých plaků, které bývají provázeny svěděním nebo pálením. Přibližně 2–3 % lidí po celém světě trpí tímto onemocněním. Často začíná v mladém dospělí, může však postihnout kohokoliv bez ohledu na věk.

Etiologie zahrnuje genetickou predispozici a zánětlivý imunitní proces, při němž hrají klíčovou role cytokiny IL-17 a IL-23. Spouštěči mohou být infekce (zejména streptokoková), poranění kůže (Koebnerův fenomén), stres, kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Onemocnění se může v různých formách projevovat i na nehtech a ve skalpu.

Mezi klinické formy patří plaková psoriáza (nejčastější), guttátní, inversní (vytvářející změny v kožních záhybech), pustulózní a erytrodermická. Hemisferický obraz nejčastěji připomíná zrudlé plakety s lesklými stříbrnými šupinami na kolenou, loktech a skalpu; nechty mohou postižení vyvolat změny jako onycholýzu či pitting.

Diagnóza bývá klinická; při nejasnostech se může provést kožní biopsie. Léčba závisí na závažnosti a rozsahu: u mírné formy stačí topická terapie (kortikosteroidy a kalcipotriol, někdy kombinace), u středně těžké až těžké formy se používá fototerapie (UVB, PUVA), systémová léčba (methotrexát, cyklosporin, retinoidy) a biologická léčba cílená na TNF-α, IL‑12/23, IL‑17 či IL‑23. PDE4 inhibitor apremilast představuje další možnost.

Prognóza je chronická, často s remisími a fluktuačními záchvaty. Psoriatická artritida se vyvíjí u části pacientů a je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a metabolického syndromu. Důležité je dlouhodobé sledování a úprava životního stylu, včetně hydratace kůže, vyhýbání spouštěčům a pravidelného lékařského dohledu.