oxidujú

Oxidují je tvar slova oxidovat ve třetí osobě množného čísla a označuje děj, při němž se látky podrobují oxidaci. V chemii jde o proces, kdy látka ztrácí elektrony nebo získá kyslík, což bývá doprovázeno nárůstem oxidačního čísla. V redoxních reakcích bývá jedna látka oxidována a druhá redukována; oxidant přijímá elektrony a působí tak jako katalyzátor proměn. V běžné řeči se pojem oxidace používá i pro živelné procesy, jako je koroze či hoření, které vedou k chemické změně materiálů.

Mechanismus a související pojmy

Oxidace je základním mechanismem redoxních reakcí. Oxidační stav prvků stoupá, často díky přenosu elektronů, atomů či iontů. Mezi běžné oxidanty patří kyslík (O2), peroxidy a některá kovová oxidační činidla. Redukce je opakem, tedy změna směrem ke snížení oxidačního čísla. V biologii i průmyslu hraje oxidace klíčovou roli při získávání energie, chemických transformacích a ochraně či poškozování molekul.

Příklady a důsledky

Mezi typické příklady oxidace patří koroze železa za působení kyslíku a vlhkosti, která vede ke vzniku oxidů železa a postupnému oslabení materiálu; oxidace alkoholu na acetaldehyd a následně na kyselinu octovou; enzymatická oxidace polyfenolů v ovoci a zelenině, která způsobuje hnědnutí. V potravinářství se podíl oxidace podílí na degradaci tuků a zhoršení chuti a vůně. V biochemii hraje význam oxidativní stres, kdy nadměrná tvorba reaktivních forem kyslíku může poškodovat buňky.