nemovitosti

Nemovitosti, v češtině real estate, označuje majetkové objekty a pozemky, které mohou mít formu budov, staveb nebo částí pozemku, jež lze vlastnit, pronajímat či spekulativně využívat. Pojem zahrnuje jak bytové, tak nebytové objekty a související práva.

Rozlišuje se podle účelu: bytové nemovitosti (byty v bytech a rodinné domy), komerční nemovitosti (kanceláře, prodejny, skladové prostory), průmyslové objekty a rekreační nemovitosti a dále pozemky určené k výstavbě nebo zemědělské využití.

Veřejní právní vázání a evidence se řídí katastrem nemovitostí. Práva k nemovitostem jsou evidována v katastru; klíčovými dokumenty jsou list vlastnictví, geometrický plán a případně kolaudační rozhodnutí. Právní vztahy zahrnují výlučné či spoluvlastnictví, věcná břemena, zástavní práva a smluvní zajištění. Vlastnictví může mít formu osobního vlastnictví nebo spoluvlastnického podílu; některé nemovitosti mohou být ve družstevním vlastnictví.

Transakce s nemovitostmi zahrnují koupě, prodej, pronájem a správu smluv; převod vlastnictví se zapisuje do katastru. Při nákupu je obvyklé provádět právní a technické prověření (due diligence), vyřizovat financování (hypotéka či úvěr) a uzavírat smlouvy. Náklady zahrnují poplatky za katastr, služby notáře či advokáta a případně daňové povinnosti.

Ocenění nemovitostí vychází z metod srovnávací, výnosové a nákladové a vychází z faktorů jako lokalita, velikost, dispoziční řešení, stavební stav, vybavení, infrastruktura a okolí; důležitá je také energetická náročnost budovy a průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).

Nemovitosti slouží jako sociální základ, investice a zdroj bydlení a hospodářské činnosti; trh ovlivňují ekonomické podmínky, úroky a legislativa.