hexózy

Hexózy (hexózy) jsou monosacharidy se šesti uhlíky. Obecný chemický vzorec je C6H12O6; v lineárním uspořádání se dělí na aldózy (aldohexózy) a ketozy (ketohexózy). V přírodě se vyskytují převážně jako D-enantiomery; L-formy jsou vzácné. Mívají také schopnost být redukujícím cukrem, pokud mají volný aldehydový (u aldóz) či ketónový uhlík (u ketoz).

Struktura a formy:

Přirozené hexózy mohou existovat v otevřené formě i v cyklických formách. Cyklizace vytváří pyranózové (šestistranné) a furanózové (pětistranné) kruhy. V roztoku probíhá mutarotace mezi alfa- a beta‑anomerním formami; tyto formy se neustále přeměňují.

Příklady a výskyt:

Mezi nejznámější hexózy patří D-glukóza, D-galaktóza a D-mannóza (aldohexózy) a D-fruktóza ( ketohexóza). Glukóza je klíčovým energetickým zdrojem v glykolýze; fruktóza má významný metabolismus hlavně v játrech. Hexózy se vyskytují volně, ale častěji jako součást disacharidů a polysacharidů, například sacharóza (glukóza+fruktóza), laktóza (glukóza+galaktóza) a maltóza (glukóza+glukóza).

Biologický význam:

Hexózy tvoří základ glykolipidů a glykoproteinů a hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu a biosyntéze sacharidů. V potravinářství a biotechnologiích slouží jako zdroj energie, surovina pro enzymatické reakce a v některých případech jako sladidla.