uhlík

Uhlík je chemický prvek se symbolem C a atomovým číslem 6. Je zásadním prvkem organické chemie a existuje ve formě různých allotropů, nejznámějších grafitu, diamantu a amorfního uhlíku; další formy zahrnují grafen, fullereny a uhlíkové trubice. Rozdíly mezi allotropy vyplývají z jejich struktury: diamant je tvrdý a průhledný, grafit měkký, vodivý a tmavý, amorfní uhlík má neuspořádanou síť.

Uhlík se v přírodě vyskytuje ve všech živých organismech a v mnoha minerálech. V atmosféře se nachází hlavně jako oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). V biochemii a chemii tvoří uhlík páteř většiny organických sloučenin. Uhlík je proto klíčový pro život, chemii, geologii i energetiku.

Izotopy uhlíku: 12C a 13C jsou stabilní, 14C je radioaktivní s poločasem přibližně 5730 let a slouží k radiokarbonové dataci.

V průmyslu se uhlík uplatňuje při výrobě oceli, chemikálií, aktivního uhlí a filtrů, v karbonových materiálech (grafitové elektrody, grafen, uhlíková vlákna) a v bateriích.

Uhlík ovlivňuje i životní prostředí a klima, protože CO2 je významný skleníkový plyn. Uhlíkový cyklus zahrnuje fotosyntézu, dýchání, geologické ukládání uhlíku a lidskou činnost, včetně spalování fosilních paliv a zachytávání uhlíku.