fotokatalyzátoru

Fotokatalyzátor je látka, která při vystavení světlu zrychluje chemickou reakci, aniž by se sama spotřebovala. Jedná se o materiál, který absorbuje světelnou energii a poté ji využívá k usnadnění přeměny jiných chemických látek. Klíčovým aspektem fotokatalýzy je přenos elektronů nebo energie ze světlem excitovaného fotokatalyzátoru na reaktanty.

Nejčastěji používaným a studovaným fotokatalyzátorem je oxid titaničitý (TiO2). Jeho vysoká účinnost, stabilita a nízká cena z něj činí atraktivní materiál pro širokou škálu aplikací. Dalšími příklady fotokatalyzátorů mohou být oxid zinečnatý (ZnO), sulfid kademnatý (CdS) nebo různé organické molekuly.

Fotokatalyzátory nacházejí uplatnění v mnoha oblastech. Jednou z hlavních je čištění životního prostředí, kde mohou rozkládat organické znečišťující látky ve vodě a vzduchu, neutralizovat škodlivé plyny jako oxidy dusíku a síry, a dokonce dezinfikovat povrchy. Využívají se také v solární energetice, například pro výrobu vodíku z vody nebo pro zlepšení účinnosti solárních článků. Další aplikace zahrnují autotoxické nátěry, které samočisticí schopností udržují povrchy čisté, a medicínské aplikace, jako je fotodynamická terapie rakoviny. Vývoj nových a účinnějších fotokatalyzátorů je stále aktivním polem výzkumu.