disociovat

Disociovat znamená rozštěpit, rozdělit nebo oddělit dvě či více částí, které byly původně spojeny. V češtině se používá zejména v chemii a psychologii, ale i v dalších oborech k popisu procesů, při nichž se systém rozpadá na jednodušší složky. Slovo pochází z latinského dissociare a do češtiny se dostalo prostřednictvím dalších jazyků.

V chemii a fyzice roztoků se pojem disociace používá k popisu procesu, při němž molekula nebo sloučenina rozdělí na samostatné částice, například ionty. Silné elektrolyty se v roztocích téměř úplně disociují (například NaCl → Na+ + Cl−), zatímco slabé elektrolyty disociují jen částečně (např. octová kyselina CH3COOH ⇌ CH3COO− + H+). Disociace bývá reverzibilní a vyjadřuje ji rovnováha, často charakterizovaná dissociační konstantou Ka (pro kyseliny) nebo Ks pro elektrolyty. Teplota, pH, dielectricita prostředí a koncentrace ovlivňují míru disociace.

V psychologii a psychiatrii se používá pojem dissociace k popisu rozkladu nebo odpojení části vědomí, paměti nebo identity od zbytku psychiky, často jako obranné mechanismy při traumatu. Proces může být dočasný nebo v některých případech součástí poruchy. Klinická hodnota spočívá v porozumění symptomům a formám dissociačního stavu.

V dalších kontextech může disociace odkazovat na rozpuštění struktur, rozpad vazeb nebo rozlišení složek v materiálové vědě či lingvistice, kde se rozlišují části systému. Pojem je obecně spojen s konceptem oddělení nebo separace.

Související termíny: disociace, iontová disociace, elektrolyty.