dýchání

Dýchání je základní biologický proces, který umožňuje vstup kyslíku z okolního prostředí do organismu a odstranění oxidu uhličitého. V širším slova smyslu zahrnuje ventilaci plic (vdech a výdech), výměnu plynů v plicích mezi vzduchem a krví a vnitřní výměnu plynů mezi krví a tělesnými tkáněmi. Společně s buněčným dýcháním zajišťuje dýchání energetické využití živin v buňkách.

Proces dýchání začíná v dýchacích cestách: vzduch vstupuje nosem nebo ústy, prochází hrtanem a průdušnicí až k plícím. Hlavními dýchacími svaly jsou bránice a mezižeberní svaly; při nádechu bránice kontrahuje a pohybuje dolů, žebra se zvedají a hrudník se rozšiřuje. Při výdechu se bránice uvolní a hrudník se zmenšuje. V plících probíhá výměna plynů v alveolárně-kapilární membráně: kyslík difunduje z alveolů do krve, oxid uhličitý naopak z krve do alveol a je vydechován.

Dýchání je řízeno dýchacím centrem v prodloužené míše a v mostu, zohledňující chemické signály z těla. Chemoreceptory ve karotických tělesech a další receptory sledují hladinu CO2, O2 a pH, aby upravovaly frekvenci a hloubku dýchání. Dýchání se mění při fyzické námaze, stresu nebo při onemocněních plic. Zdravá dechová frekvence u dospělého je zhruba 12–20 dechů za minutu.