bílkovinách

Bílkoviny jsou jednou z hlavních makromolekul živých organismů a vykonávají široké spektrum funkcí. Jsou tvořeny aminokyselinami, které jsou spojeny peptidickými vazbami do dlouhých polypeptidových řetězců. Z 20 standardních aminokyselin jsou některé esenciální, což znamená, že si lidské tělo neumí samo syntetizovat a musí být dodávány ze stravy.

Strukturální úrovně bílkovin zahrnují primární, sekundární, terciární a kvartérní strukturu. Primární struktura je pořadí aminokyselin; sekundární struktura zahrnuje alfa‑helix a beta‑listy; terciární struktura představuje prostorové skládání jednotlivého řetězce; kvartérní struktura vzniká, když spolu působí více polypeptidových řetězců.

Funkce bílkovin zahrnují enzymatickou, strukturální, transportní, imunitní a signální role. Enzymy katalyzují reakce, kolagen a další proteiny poskytují tvar a pevnost tkání, hemoglobin transportuje kyslík, protilátky posilují imunitu, hormony a receptory zprostředkovávají signály a kontraktilní proteiny jako aktin a myosin umožňují svalovou činnost; některé proteiny slouží i jako zásoby.

Trávení a metabolismus: v žaludku zahajuje denaturaci a hydrolýzu pepsinem; v tenkém střevě působí pankreatické proteázy—trypsin a chymotrypsin—a další enzymy na rozklad na volné aminokyseliny a krátké peptidy. Aminokyseliny jsou vstřebávány do krve a poté využívány pro syntézu nových bílkovin nebo jako zdroj energie.

Dieta a kvalita: kompletní bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny v vhodném poměru (živočišné zdroje; některé rostlinné, například soja, jsou také kompletní). Denní potřeba se odvíjí od hmotnosti, věku a aktivity; obecně 0,8 g/kg tělesné hmotnosti pro dospělé; sportovci a rekonvalescence často požadují 1,2–2,0 g/kg. Příjem by měl být vyvážen a různorodý.

Nedostatek bílkovin vede k oslabení svalů, pomalejší regeneraci a oslabené imunitě. Nadbytečný příjem bývá zbytečný a může zatížit organismus. Bílkoviny jsou tedy důležitou součástí výživy a metabolismu.