Segmentace

Segmentace je proces rozdělení většího celku na menší části, které sdílejí určité charakteristiky a mohou být analyzovány samostatně. Cílem segmentace je usnadnit porozumění složitému systému, usnadnit rozhodování a umožnit cílené postupy. Oblasti použití zahrnují marketing, zpracování obrazu, zpracování signálů a další disciplíny interdisciplinárního charakteru.

V marketingu se segmentace používá k rozdělení trhu na skupiny zákazníků s podobnými potřebami, preferencemi či nákupními zvyklostmi. Segmenty mohou být demografické, geografické, psychografické nebo behaviorální. Proces obvykle zahrnuje sběr dat, identifikaci charakteristik, clustering a následné cílení (targeting) a pozicování (positioning). Souborné hodnocení kvality segmentace zahrnuje vnitřní shodu členů segmentu, vnější rozlišitelnost mezi segmenty a hospodářský potenciál. Nevýhody zahrnují nároky na data, riziko stereotypizace a změny trhu.

V počítačovém vidění představuje segmentace rozdělení obrazu na regiony či objekty s homogenními vizuálními vlastnostmi. Typy zahrnují semantickou segmentaci (k označení každého pixelu příslušným objektem), instanční segmentaci (rozlišení jednotlivých instancí objektů) a panoptickou segmentaci. Metody sahají od tradičních prahovacích a region-based přístupů po moderní konvoluční neurální sítě a modely založené na učení. Segmentace nachází uplatnění v lékařské diagnostice, autonomních vozidlech a analýze scén.

Segmentace signálů se týká dělení časových či frekvenčních průběhů na úseky s odlišnými charakteristikami. Aplikuje se v řeči, elektrodiagnostice, finančních datech a dalších oblastech. Techniky zahrnují detekci změn (change point), modelování segmentů pomocí skrytých Markovových modelů či hranice na základě statistických charakteristik.

Všechny formy segmentace sdílejí myšlenku rozdělení na homogenní části s cílem lépe porozumět a využívat data. Výběr metody závisí na doméně, dostupných datech a požadavcích na přesnost a zátěž výpočtů.