zvyování

Zvyování je termín používaný v češtině pro proces, při kterém se jedinec nebo populace postupně zvyká na podnět, prostředí nebo situaci, a v důsledku toho se snižuje jejich reakce na daný podnět. V psychologii se zvyování často spojuje s habituací, definovanou jako pokles reakce na opakovaný podnět. Zvyování popisuje nejen okamžitý pokles citlivosti, ale často i postupné přizpůsobení k novým podmínkám v chování a vnímání.

Původ slova vychází z kořene zvyk a přípony -ování. V textu se vyskytuje také v podobách zvykování či habituace; významové nuance se mohou lišit podle kontextu. V odborné literatuře se někdy používají i synonyma či varianty zápisu, které odrážejí mírně odlišné nuance mezi návykem a adaptací.

Mechanismus zvyování zahrnuje neurofysiologické a kognitivní změny vyvolané opakovanou expozicí. Reakce na podnět bývá postupně utlumená, pozornost se může soustředit na jiné stimuly a člověk se lépe orientuje v daném prostředí. Zvyování bývá částečné, context-specifické a může být reverzibilní; po delší pauze se může reakce částečně obnovit (dishabituace).

V praxi se zvyování uplatňuje při zavádění nových pracovních podmínek, v terapii, vzdělávání a v environmentálních studiích, kde pomáhá lidem či zvířatům vyrovnat se se stimulací či obtížnými situacemi. Souvisejícími pojmy jsou habituace, aklimatizace a adaptace, přičemž zvyování se liší od sociální inženýrství či rozvoje zvyků v rámci kultury.