zkreslování

Zkreslování je obecný termín pro odchylky mezi skutečností a jejím zobrazením, měřením nebo interpretací. Příčiny bývají fyzikální vlastnosti, technické omezení či chyby měřicího systému. V různých oborech se rozlišují typy a způsoby jejich odhalování a kompenzace.

V optice a fotografii se zkreslení týká tvaru obrazu na senzoru. Geometrické zkreslení zahrnuje balónkové a pincushionové odchylky; radiální a tangenciální složky vyplývají ze stavby objektivu. Chromatická aberace ovlivňuje barevnost. Korekce se provádí kalibrací a undistortion algoritmy; často se používají modely s koeficienty k1–k3 a p1–p2.

V zpracování signálů znamená zkreslení změnu tvaru či obsahu signálu způsobenou nelinearitou, omezovači šířky pásma a zátěží. Dělí se na amplitudové a fázové zkreslení, případně harmonické zkreslení (THD). Odezva a kvalita se hodnotí mimo jiné pomocí linearizace, filtrování a prediktivní korekce.

V kartografii je zkreslení důsledkem projekce trojrozměrné Země na dvourozměrnou mapu. Různé projekce zachovávají jiné vlastnosti (tvary, plochu, vzdálenosti). Tissotova indikatrix pomáhá vizuálně posoudit místní zkreslení; při návrhu map často volíme projekci optimalizovanou pro danou oblast.

V sociálních vědách a médiích označuje zkreslování často systémové biasy a metodické chyby, které deformují data, výsledky a interpretace. Ochrana zahrnuje pečlivý návrh studie, transparentnost metod a korekční techniky.