prostaglandíny

Prostaglandíny jsou skupina lipidových mediátorů, které hrají klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech organismu. Patří mezi ně deriváty mastných kyselin, konkrétně mezi eikosanoidy, a jsou syntetizovány z arachidonové kyseliny prostřednictvím enzymu cyclooxygenázy (COX). Jejich syntéza probíhá v buňkách téměř ve všech tkáních těla, přičemž jejich účinky jsou lokální a krátkodobé.

Prostaglandíny ovlivňují širokou škálu funkcí, včetně regulace krevního tlaku, zánětlivých reakcí, bolesti, horečky, kontrakce svalů (např. děložní při porodu), ochrany žaludeční sliznice a řízení koagulace krve. Jejich účinky se projevují prostřednictvím specifických receptorů na buněčných membránách, které aktivují různé signální dráhy.

V medicíně jsou prostaglandíny významné jak jako terapeutické látky, tak jako cíle pro léčiva. Například syntetické prostaglandiny se používají při stimulaci porodu, léčbě glaukomu nebo jako prostředek k rozšíření průdušek u astmatiků. Naopak inhibitory COX, jako jsou nesteroidní antirevmatika (NSAR), snižují produkci prostaglandinů a tím potlačují zánět, bolest a horečku, avšak mohou mít vedlejší účinky, jako poškození žaludeční sliznice nebo riziko kardiovaskulárních komplikací.

Prostaglandíny se dělí na různé skupiny podle struktury a funkce, například PGE, PGF, PGD, PGF a další. Každá skupina má specifické biologické účinky a je syntetizována v různých tkáních. Jejich rovnováha je důležitá pro udržení zdraví, a proto je jejich regulace klíčová při léčbě mnoha onemocnění.