pracování

Pracování je české podstatné jméno od slovesa pracovat a označuje činnost spojenou s prací. V běžném užití znamená činnost vykonávanou člověkem, tedy práci, zaměstnání nebo úsilí směřující k určitému výsledku.

V technickém a odborném kontextu se pojem používá pro soubor operací, jejichž cílem je vyhotovení výrobku, úprava materiálu nebo realizace určitého procesu. Z tohoto pohledu pracování zahrnuje postupy, návaznost jednotlivých činností a zapojení lidí i strojů, které vedou k výsledku.

V některých oborech bývá pracování chápáno jako součást širšího pojmu zpracování, zejména když jde o transformaci vstupů na výstup. V praxi se proto texty často liší volbou termínu podle kontextu; pro technický popis se častěji používá zpracování, zatímco pracování může zůstat obecnějším označením samotné činnosti.

Etymologie a gramatika: pracování vychází z infinitivu pracovat a užívá se jako neurčité jméno činné. Příbuzná slova zahrnují práce, pracovní proces, výroba a proces.