osteoporózu

Osteoporóza je chronické onemocnění skeletu charakterizované snížením kostní hmoty a narušením kostní mikroarchitektury, což vede ke zvýšenému riziku fragilních zlomenin i při běžné zátěži. Nejčastěji postihuje páteř, kyčel a zápěstí. U žen se výskyt zvyšuje po menopause, ale onemocnění může postihnout i muže a osoby s dlouhodobým užíváním některých léků či s určitými metabolickými poruchami.

Rizikové faktory zahrnují pokročilý věk, nízkou tělesnou hmotnost, genetickou predispozici, nedostatek pohybu, kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu, nedostatek vitamínu D a vápníku, a dlouhodobé podávání kortikosteroidů či jiné podmínky s poruchou tvorby kostí. Odhad rizika zlomenin se může provést pomocí FRAX a podkladem bývá měření kostní mineralizace. Pro diagnostiku se často využívá DXA vyšetření, při němž se stanoví T-score. Osteoporóza je definována T-score -2,5 nebo nižším, zatímco hodnoty mezi -1,0 a -2,5 signalizují osteopenii.

Prevence a léčba zahrnují pravidelnou fyzickou aktivitu, zejména zátěžové cvičení, dostatek vápníku a vitamínu D ve stravě, opatření proti pádům a omezení rizikových faktorů. Farmakologická terapie se volí podle rizika zlomenin a zahrnuje antiresorpční léky (bisfosfonáty, denosumab), anabolickou léčbu (teriparatid, abaloparatid) a, u některých pacientů, modulátory estrogenových receptorů či romosozumab. Cíl léčby je snížit riziko zlomenin, zlepšit kvalitu života a udržet co nejdéle funkční pohybový systém.