obveznice

Obligace, v českém kontextu často označované také jako dluhopisy, jsou dluhové cenné papíry emitované státy, regiony, veřejnými institucemi nebo podniky. Emitent slibuje držiteli zaplatit nominální hodnotu při splatnosti a pravidelně vyplácet kupóny po stanovenou dobu. Držitel obvykle získává stabilní tok příjmů a nižší riziko ve srovnání s akciemi, zejména u státních nebo vysoce ratingových emitentů.

Kupon a výnos: Kupónová sazba určuje výši pravidelných plateb. Nominální hodnota bývá splatitelná na konci doby a někdy i dříve. Cena obligace na sekundárním trhu se pohybuje kolem nominální hodnoty a je ovlivněna aktuálními úrokovými sazbami a kreditním rizikem emitenta. Výnos do splatnosti (YTM) představuje celkový očekávaný výnos při držení do splatnosti, zohledňující kupóny a případný zisk či ztrátu při nákupu.

Typy: státní obligace (vládní), komunální, korporátní; dále specializované formy jako nulový kupón (zero-coupon), obligace s pohyblivou sazbou, callable (emitent má právo odkoupení před splatností) a konvertibilní (na akcie). Dále se rozlišuje podle doby splatnosti (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé) a podle ratingu.

Rizika a hodnocení: kreditní riziko emitenta, riziko změny úrokových sazeb (úrokové riziko), reinvestiční riziko, likvidita riziko. Cenné papíry mohou být hodnoceny ratingovými agenturami, které posuzují pravděpodobnost splácení a výši rizika. Vyšší kreditní riziko bývá spojeno s vyšším výnosem.

Role v portfoliu: obligace slouží jako stabilní zdroj příjmů a kapitálové ochrany, pomáhají snižovat volatilitu a doplňovat akciové pozice. Obchodují na primárním trhu při vydání a na sekundárním trhu; ceny jsou citlivé na změny úrokových sazeb a rating emitenta.