mikrocirkulace

Mikrocirkulace je nejmenší část krevního oběhu, která zajišťuje výměnu plynných a netravičních látek mezi krví a tkáněmi. Do mikrocirkulace patří arterioly, kapiláry a venuly o průměru zhruba do 100–150 mikrometrů, spolu s podpůrnými strukturami, jako jsou pericyty a prekapilární sfinktry. Jejím hlavním úkolem je zajistit adekvátní perfuzi a distribuci krve podle metabolických potřeb tkání a řídit tok krve na mikroskopické úrovni.

Funkce mikrocirkulace zahrnují mechanický transport látek, výměnu kyslíku, živin, metabolitů a obranných částic, a udržování elektrolitové a tekutinové rovnováhy v tkáních. Endotely kapilár hrají klíčovou roli při regulaci průtoku prostřednictvím vazodilatace a vazokonstrikce, zajišťované látkami jako oxid dusnatý (NO), prostaglandiny či endotelin. Pericyty a arteriolární sfinktry přispívají ke kontrole průtoku do jednotlivých kapilár a ke změnám v odpovědi na metabolism a potřeby tkání.

Regulace mikrocirkulace je lokální i systémová. Autoregulace zajišťuje stabilní perfuzi přes změny tlaku a krevního toku; metabolické signály (CO2, kyslík, adenosin) a neurohumorální mechanismy modují tón cév. Poruchy mikrocirkulace se podílejí na patofyziologii ischemie, otoků a zánětlivých stavů a jsou klíčové v diabetes mellitus, ateroskleróze a septickém šoku.

Hodnocení mikrocirkulace využívá techniky jako intravitalní mikroskopie či sidestream imaging, umožňující posouzení průtoku, permeability a distribuce krve v mikrovaskulatuře.