meristémové

Meristemové pletivo, často nazývané meristem, představuje soubor mladých buněk rostliny, které jsou nediferencované a schopné rychle se dělit. Tyto buňky tvoří základ růstu a vyvíjejí se v podstatná nová pletiva, z nichž vznikají další orgány rostliny.

Charakteristika meristemových buněk zahrnuje malou velikost, hustou cytoplazmu, velká jádra a četné nucleoly, malé vakuoly a vysokou mitotickou aktivitu. Buněčný obsah umožňuje jejich schopnost diferencovat do různých typů pletiva. Meristemové buňky jsou v rostlinách často považovány za pluripotentní či vysoce plastické, což podpoří jejich regeneraci a klonování.

Rozdělení podle polohy zahrnuje apikální, interkalární a laterální meristem, která zajišťují růst na různých místech rostliny. Apikální meristémy se nacházejí na špičkách kořene a stonku a zajišťují primární růst délky. Interkalární meristémy bývají v některých druzích trav a dalších bylinných rostlin mezi staršími a mladými segmenty stonku a umožňují prodloužení. Laterální meristémy, mezi něž patří kambium a felogén, jsou spojeny s sekundárním růstem a zvětšením tloušťky stvolu a kořene.

Funkce meristemového pletiva je zásadní pro tvorbu nového pletiva a obnovu po poranění. Z meristemových buněk se diferencují typy pletiv, včetně epidermis, parenchymu a cévních tkání (xylém a floém), a to během primárního i sekundárního vývoje. V kultuře rostlin jsou meristemové buňky zvláště ceněny pro vysokou regenerační kapacitu a schopnost klonování rostlin.