ischemickou

Ischemická (ischemická) je obecně označení pro stav sníženého prokrvení určité tkáně či orgánu, při kterém nedostatek krve vede k nedostatku kyslíku a živin. Pojem se užívá ve spojení s různými orgány, nejčastěji srdce a mozek, ale může postihnout i končetiny či jiné tkáně. Adjektivní tvar ischemická/ischemická se používá k popisu souvisejících pojmů, například ischemická choroba srdeční nebo ischemická cévní mozková příhoda.

Příčiny ischemie zahrnují aterosklerózu se zúžením dutin cév, tvorbu trombů nebo embolií, hypoperfuzi způsobenou nízkým krevním tlakem či šokem, a vazospazmus. Ischemie může být globální (celkové snížení průtoku krve v dané oblasti) nebo fokální (lokálně omezená). Akutní ischemie vyžaduje rychlou diagnostiku a léčbu, zatímco chronická ischemie se vyvíjí postupně a vede k trvalému omezení funkce.

Klinické projevy závisí na postiženém orgánu. U srdeční ischemie se často objevuje bolest na hrudi (angina pectoris) či infarkt myokardu. U mozkové ischemie (ischemická CMP) bývají příznaky náhle defekty řeči, slabost či ochrnutí na jedné polovině těla. U periferní ischemie bývá typická bolest a chladu končetin.

Diagnostika zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření a cílené testy: EKG, laboratorní markery (např. troponin), zobrazovací metody (CT, MRI při mozkové ischemii) a dopplerovské vyšetření tepen. Léčba zahrnuje reperfuzní terapie (např. perkutánní koronární intervence, trombolýza), antiagulační a antikoagulační léčbu, léky snižující rizikové faktory a dlouhodobou prevenci. Prognóza je závislá na časném záchytu, lokalizaci ischemie a účinnosti léčby. Prevence se soustřeďuje na kontrolu krevního tlaku, lipidů, cukrovky a životní styl.