biotransformace

Biotransformace je chemická změna látek, kterou vykonává organismus při zpracování cizorodých i endogenních molekul. Hlavními cílovými látkami bývají xenobiotika, léky a toxiny, jejichž transformací se zvyšuje jejich rozpustnost ve vodě a usnadní se jejich vyloučení z těla. Proces se silně podílí na metabolismu v játrech, ale probíhá i v dalších tkáních, například ve sliznici tenkého střeva, plících a ledvinách.

Biotransformace se obvykle dělí na dvě fáze, známé jako fáze I a fáze II. Fáze I zahrnuje modifikace molekul, zejména oxidace, redukce a hydrolýza, často prostřednictvím cytochromu P450 a dalších enzymů. Produkty fáze I bývají částečně aktivnější nebo polární, připravené na následnou konjugaci ve fázi II.

Ve fázi II probíhají konjugace, které tvoří hydrosolubilní metabolity, lépe vylučované močí nebo žlučí. Důležité konjugáty zahrnují glukuronidy, sulfáty, acetylované, glycinové a glutathionové deriváty. Převážná většina reakčních drah vyžaduje specifické transferázy, například UDP-glukuronosyltransferázy, sulfotransferázy, N-acetyltransferázy a glutathion-S-transferázy.

Rychlost a profil biotransformace se liší podle jedince a okolností. Faktory zahrnují genetické polymorfismy enzymů (např. CYP2D6, CYP2C9), věk, pohlaví, jaterní a ledvinné funkce, současné léky a stravu. Tyto variace mohou ovlivnit účinnost léčby, riziko toxické reakce a potenciální lékové interakce.