Snímání

Snímání je proces, při kterém se zachycují a vykazují informace o fyzikálních, chemických nebo biologických jevech prostřednictvím receptorů či senzorů. Zahrnuje detekci, identifikaci a případné kvantifikování veličin a často vede k záznamu dat pro další zpracování. Snímání může být pasivní i aktivní a často vyžaduje převedení fyzikálního signálu na elektrický nebo jinak zpracovatelný signál.

V biologii odkazuje snímání na činnost receptorů a smyslových orgánů, které registrují podněty jako světlo, zvuk, chemické látky či mechanické změny. Receptorové buňky převádějí podnět na nervový signál, který mozek interpretuje. Příklady zahrnují fotoreceptory v oku, sluchové vlásky v uchu a chemoreceptory v nose a jazyku.

V technice a inženýrství se snímání týká senzorů, které transdukují fyzikální veličiny (světlo, teplo, tlak, pohyb, chemické koncentrace) na elektrický signál. Část snímacího řetězce tvoří transduční článek, zesilovač, filtr a převodník. Snímání se dělí podle druhu měřené veličiny a typu výstupu, například optická, teplotní, tlaková, gyroskopická nebo chemická senzory.

Správné snímání zahrnuje kalibraci, známou charakteristiku citlivosti a minimalizaci šumu, stejně jako zpracování signálu a datovou akvizici. Snímací systémy často spolupracují v sítích a modulech pro automatizaci, výstroj pro diagnostiku nebo monitorování prostředí.

Snímání nachází uplatnění v širokém spektru oblastí: lékařství, průmyslová automatizace, robotika, meteorologie, environmentální monitorování a spotřební elektronika, včetně fotoaparátů a chytrých zařízení. Výzkum se zaměřuje na zvyšování citlivosti, rychlosti odezvy a odolnosti proti rušení.