Intoxikace

Intoxikace je stav, při němž organismus přijme toxickou látku v množství či formě, která narušuje normální fyziologické procesy. Objevuje se po požití, vdechnutí, vstřebání kůží nebo injekčním podáním. Může být akutní i chronická a její závažnost závisí na typu látky, množství, věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a celkovém zdravotním stavu.

Intoxikace se dělí podle původu látky. Mezi nejčastější patří alkoholická (ethanol), drogová (opioidy, stimulancia, halucinogeny), chemická (jedovaté chemikálie, těžké kovy) a metabolická (poruchy metabolismu či látky jako methanol či ethylenglykol). Některé intoxikace bývají kombinované.

Klinické projevy se liší podle látky, ale obecně zahrnují změny vědomí (útlum až zmatenost či kóma), poruchy dýchání, změny krevního tlaku a srdečního rytmu, poruchy koordinace, zvracení a křeče. Dlouhodobá intoxikace může vést k trvalému poškození orgánů; akutní expozice může vyžadovat okamžitou lékařskou péči.

Diagnostika vychází z anamnézy, fyzikálního vyšetření a cílených toxikologických testů, které určují přítomnost a množství látky v krvi či moči. Léčba je zpravidla podpůrná a zaměřená na stabilizaci dýchání a oběhu. Patří možné decontaminace, podání aktivního uhlí, monitorování vitálních funkcí a, pokud existují, podání specifických antidot.

Prevence intoxikací spočívá v omezení expozice, bezpečném skladování látek a včasném vyhledání lékařské péče při podezření na otravu. Prognóza závisí na látce, množství a rychlosti zahájení terapie.