Biokompozity

Biokompozity jsou kompozitní materiály, jejichž matricí je biopolymer a výztuží přírodní vlákna nebo jiné biomateriály. Často jsou navrženy s cílem snížit environmentální dopady oproti konvenčním syntetickým kompozitům a mohou být plně bio-based a případně biologicky rozložitelné.

Mezi běžné biopolymerní matrice patří PLA (polylaktid), PHA (polyhydroxyalkanoáty), PBS (polybutylensukcinát) a jejich kopolymery či blendy se škrobem. Jako výztuhy se používají přírodní vlákna, například len, konopí, juta, rami nebo kokosová vlákna. Často se využívají i recyklované vláknité materiály. Díky tomuto složení bývají biokompozity lehčí než tradiční syntetické kompozity.

Mezi hlavní výhody patří nižší hustota, dobré tlumení a nižší energetická náročnost výroby. Nevýhody zahrnují nižší pevnost v tahu, nižší modul pružnosti a vyšší citlivost na vlhkost a teplotu ve srovnání s některými obyčejnými syntetickými kompozity. K zajištění dobré adheze mezi matrix a vláknem se často provádí úprava povrchu vláken nebo použití různých aditiv.

Zpracování biokompozitů probíhá metodami jako extruze, vstřikování, lisování nebo laminace. Aplikace zahrnují automobilový interiér, obaly, sportovní vybavení, stavební prvky a elektroniku. End-of-life aspekty závisí na konkrétním systému a mohou zahrnovat recyklaci, energetické využití nebo kompostovatelnost podle norem EN 13432 a ASTM D6400.