závity

Závit, v množném čísle závity, je šroubový nebo vnitřní drážkový závit na kruhovém povrchu, který umožňuje spojování komponentů pomocí šroubů, matic a závitových vložek. Závit je tvořen šikmými svahy a šroubovou dráhou, která koná jak transformační, tak spojovací funkci. Termín se často používá pro metrické i jiné závitové systémy.

Důležité rozlišení zahrnuje vnější a vnitřní závit. Vnější závit se nachází na šroubech a tyčích, vnitřní závit je uvnitř dílů, například v matících dírcích a závitových dířech. Závity se dělí podle formy a normy, například metrické závity (ISO) a další systémy jako UNC/UNF (imperiální) či Whitworth. V české praxi se používají zejména ISO metrické závity spolu s národními a mezinárodními normami (DIN, ČSN).

Metické závity se označují písmenem M a číslem udávajícím především průměr a stoupání (např. M6, M12). Stoupání bývá hrubé nebo jemné; hrubý závit má větší stoupání než jemný. Závity mají typický úhlový úhel šroubových závitů (60° u ISO metrických závitů) a určují mechanickou pevnost a rozměry profilu závitu. Rozměr se skládá z průměru závitu a stoupání; od něj se odvíjí kompatibilita spojů.

Závity se vytvářejí různými technologiemi, zahrnující frézování, řezání nebo válcování závitů, a měří se podle nominovaných rozměrů a tolerance. Při návrhu a výrobě se postupuje podle platných ISO a národních norem, aby byly díly vzájemně kompatibilní.

Viz též: závitník, závitová díra, závitový spoj.