teleobjektivy

Teleobjektivy jsou objektivy s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi, které vytvářejí užší záběr a vyšší zvětšení než standardní objektivy. Obvykle se za teleobjektivy považují ohniskové vzdálenosti delší než přibližně 85–100 mm na full-frame senzoru. Díky velkému zvětšení umožňují fotografům dosah na vzdálené objekty a současně izolaci subjektu od pozadí.

Rozdělení zahrnuje pevné teleobjektivy (pevná ohnisková vzdálenost) a zoom teleobjektivy (rozsah variabilních ohniskových vzdáleností, například 70–200 mm nebo 100–400 mm). Podle délky bývají teleobjektivy označovány jako krátké teleobjektivy (cca 85–135 mm), střední teleobjektivy (135–300 mm) a superteleobjektivy (>300 mm).

Vlastnosti zahrnují užší zorné pole, vyšší zvětšení a často výrazný kompresní efekt, kdy se vzdálené objekty zdají být blíže u sebe. Hloubka ostrosti bývá velmi plošná u vyšších clonových čísel a světelnost (např. f/2.8–f/4) je u dražších modelů významná. Delší ohniskové vzdálenosti vyžadují dobré světlo nebo stabilizaci.

Technické aspekty zahrnují vícečlenné optické soustavy, antireflexní vrstvy a často zabudovanou stabilizaci obrazu (IS/VR/VC/OSS). Autofokus bývá rychlý, některé modely podporují telekonvertory (1.4×, 2×), které zvětší ohniskovou vzdálenost, avšak snižují světelnost a AF rychlost.

Použití teleobjektivů zahrnuje wildlife, sport, dokumentární a portrétní záběry ze vzdálenosti. U fotomateriálu s APS-C senzorem se efektivní ohnisková vzdálenost zvětšuje díky menšímu zornému poli. Teleobjektivy bývají cenově i hmotnostně náročné, ale poskytují výraznou izolaci subjektu a flexibilitu při kompozici.