splátku

Splátka je částka, kterou dlužník pravidelně odvádí věřiteli v rámci dluhu nebo smlouvy o koupi na splátky. Každá splátka obvykle zahrnuje část jistiny (úhradu hlavní části dluhu) a část úroku, a její výše a termíny jsou stanoveny ve smlouvě. Splátky se obvykle splácejí v ustanovených intervalech, nejčastěji měsíčně.

Typy splátek a způsob výpočtu: Většina spotřebitelských úvěrů používá anuitní splátky, které jsou pevné po celou dobu úvěru; postupně se mění poměr jistiny a úroku. Jiné úvěry používají lineární (rovnoměrně snižující se) splátky, kde je splátka jistiny konstantní a úrok klesá. Amortizační plán zobrazuje očekávané složení splátek, výši úroků a zbývající jistinu.

Právní rámec a důsledky: Dlužník je povinen splácet dle smlouvy. Prodlení může vést k sankcím, navýšeným úrokům, vymáhání pohledávek nebo ztrátě zajištění. Předčasné splacení je často umožněno; některé smlouvy však stanoví sankce nebo poplatky.

Použití a terminologie: Splátka se používá zejména u hypoték, spotřebitelských úvěrů, leasingu a nákupu na splátky. Rozdíl mezi termíny splátka a platba: platba je obecný pojem pro peněžní částku, zatímco splátka je část dluhu splácená po dohodnutých termínech.